sobota 21. června 2014

Je to v hlavě!

Tenhle článek bude spíše pro hubnoucí, tápající lidi, kteří se stále ne a ne hnout ze startovní čáry, či je to dokonce vrací daleko před start.

Je to jednoduché. Jednou ráno se vzbudíte, kouknete do zrcadla, uvidíte ten špek a řeknete si Tohle už dál nejde! No, nejde. Tak začnete něco dělat. Vyhážete veškeré sladké věci, k snídani si dáte zapékané musli, protože je to přeci zdravé, ke svačině hromadu rýžových chlebíčků, protože je to přeci zdravé, k obědu zeleninový salát, hlavně žádnou přílohu, ty přece hubnoucí člověk vynechává, k další svačině pro originalitu opět rýžové chlebíčky a k večeři tunu mrkve. A samozřejmě, protože držíte dietu a hubnete, tak se budete hodinu mořit na orbitracku! (K tomu  jak správně jíst i více k pohybu budou brzy články zvlášť)

A druhý den? Druhý den se nacpete čokoládou, lehnete na gauč a pouze si zabrblete, jak je ten život nespravedlivej, jak jste se snažili a jak vám to prostě nejde! Ale zkoušeli jste to! 

Jasně. Tak takhle ne!
A ruku na srdce, kolik z vás na tom takhle bylo? 
Já teda jo. A to asi tak milionkrát. 

A pak přišel ten zlom. Nevím jak se to stalo, ale díky bohu, že se to stalo!
Prostě jsem se jednou ráno probudila, koukla se do toho zrcadla a ne, že bych si všimla toho špeku (a to byl nepřehlédnutelnej), ale všimla jsem si toho, jak mám hroznou pleť, kruhy pod očima a rozhodně nevypadám šťastně. Prostě jsem viděla, jak devastuju svoje tělo. Dost! Takhle já žít už nechci! To je to, co jsem si řekla. Žádné, že musím zhubnout, nebo s tím něco udělat. Ale že musím začít jinak žít! 
Člověk musí pochopit jedno - tohle není dieta, tohle je změna životního stylu. Tohle nemá být trápení, tohle má člověka dovést ke spokojenosti, k pohodě - a to především té psychické, která ale bez té fyzické přijít nemůže. Věděla jsem tedy, že ať už začnu jakkoliv, začnu něco, co mě bude provázet celým životem. 

Sedla jsem si k internetu a pročetla miliony článků o správné a zdravé stravě, o pohybu. Věděla jsem, že aby to byla opravdu trvalá změna, musím začít postupně. Kuřák nepřestane kouřit ze dne na den a pokud ano, tak se k tomu většinou znovu vrátí. Takže jsem nezměnila jídelníček během jednoho dne, vůbec! Začala jsem postupně omezovat sladkosti a nezdravé a mastné věci. Četla jsem si na internetu která potravina je špatná a proč. Vyměnila jsem margarín za máslo, vyházela salámy a nakoupila místo nich šunky s minimálním procentem masa 75! Místo mléčné čokolády jsem si koupila 85% (miluju ♥), místo křupek různé druhy oříšků. K snídani jsem začala jíst kaše, vločky a podobně. Když jsem měla na něco chuť, dala jsem si - buď v přiměřené míře, nebo jsem našla zdravější alternativu. Naučila jsem se postupně jíst pravidelně a se zastoupením všech makroživin (o těch bude v brzké době také článek) v takovém poměru, v jakém mají být. A taky dostatečně! Článek o bazálním metabolismu pro vás chystám taky. 
Jídelníček jsem změnila kompletně, to ale nestačilo. Začala jsem chodit na procházky a plavat. Věděla jsem, že mě oboje baví, proto jsem to začala dělat. Když jsem zkusila sport, co mě nebavil, okamžitě jsem od něj upustila. Proč? Protože kdybych to neudělala, znechutila bych si díky němu celou svou snahu a zahodila to vše za hlavu s tím, že jsem se snažila, ale nešlo to. 


NE! Musíte si najít takový sport, který vás baví! 
Dříve jsem nesnášela i běh! Hrozně. A pak, když už jsem byla o 15 kilo lehčí mě ségra ukecala. Miluju běh. Ale abych se do něj mohla zamilovat, musela jsem se zamilovat do sportu. Ale ono to jde s dvaceti kilo navíc těžko. Proto jsem si musela říct, že to půjde postupně, že to chci, že na to mám a že to dokážu! A víte co? Dokázala jsem to! 

Změna není nic jednoduchého. Bude vám to házet klacky pod nohy a vmetat písek do tváře. Vždy se v takovou chvíli zastavte, ohlédněte se za kus cesty za sebou a připomeňte si, proč to děláte a uvědomte si, že vám to za to stojí!

Co uděláte, když uvidíte na stole ležet otevřenou čokoládu? Prostě se po ní natáhnete a hodíte ji bezmyšlenkovitě do pusy. Tak jo, příště to zkuste takhle, až ji uvidíte, zeptejte se sami sebe, jestli na ni máte opravdu chuť. A odpovězte si upřímně! Aneb, sejde z očí, sejde z mysli. 
Neříkám, že nesmíte v životě sáhnout na čokoládu. Říkám jen, že ji do sebe nemáte cpát, pokud na ni doopravdy nemáte chuť. 

Ze začátku jsem s tím sama trochu bojovala taky. Tak jsem to občas dělala tak, že jsem odešla z místnosti, abych ji neměla na očích a pak se sama sebe zeptala, jestli na ni mám chuť. Většinou byla odpověď ne. Teď procházím kolem čokolády, sušenek, brambůrek a všeho  možného naprosto bez problémů. Stejně jako kdyby na stole ležely klíče nebo váza - taky na ně nemám chuť :D 

Dávejte si pozor na hlad! Pokud možno, jezte tak, abyste hlad nikdy neměli. Proč? Protože pak, když nebudete mít nachystané jídlo a ten hlad dostanete, tak vám bude úplně jedno, co do sebe hážete, ale začnou do vás lítat kousky čokolády, tam kousek rohlíku, tamhle si odsypete trochu z musli... protože prostě žaludek se svíjí hlady a vaše jídlo ještě není připraveno. Vždycky když si jdu chystat oběd, tak si ukrojím kousek nějaké zeleniny a po čas přípravy oběda chroupu tu zeleninu. Skvělá záchrana. 

Tak a poslední, co bych k dnešnímu článku dodala, protože už tak je myslím si více než-li dlouhý - myslete pozitivně! Pokud si budete říkat Určitě nikdy nezhubnu!, tak hádejte co - nikdy nezhubnete. Myslete na to, že na to máte, myslete na to, že se máte rádi. A nepřemýšlejte každou vteřinou nad tím, že potřebujete zhubnout! 
Vyhoďte váhu! Jestli na ni budete stoupat častěji než jednou týdně, tak vás normálně praštím! Nebuďte tím posedlí! Za prvé - měřte se, nevažte se! Za druhé - snažte se žít, jíst a cvičit tak, abyste se cítili zdravě, spokojeně a šťastně ve svém těle, ne abyste se cítili hubeně! 
Mějte se rádi, jinak se sami sobě nikdy nebudete líbit! 

Přeji hodně štěstí a úspěchů při vaší cestě!


15 komentářů:

  1. Ahoj, děkuji za tak rozsáhlý komentář, ale nemusela jsi se tak rozepisovat. Samozřejmě už jsem dost stará na to, abych věděla, jaké má hormonální antikoncepce vedlejší účinky a co způsobuje, teď je dost "in" všude psát, jaké je to zlo a hromadně se vysazuje, takže už mám načteno až až. ;-D Jen jsem napsala svoji zkušenost, nechtěla jsem tím otevřít žádnou diskuzi brát/nebrat, to je každého věc. Že je přibírání/hubnutí individuální jsem doufala, že psát nemusím, když už název článku je "Moje zkušenosti s..." Nechci být kousavá, ale nějak jsem nežádala poučení ani zmiňování už známých faktů, stejně jako by někdo mohl namítnout, ať nejím seitan, že to v podstatě ten zlý a nebezpečný lepek, a taky od vegetariánů nežádám radu, ať nejím zvířátka. ;-) Snad v pohodě. ;-)
    Krásnou sobotu přeji.

    OdpovědětVymazat
  2. Jáj... Jsem se tě nechtěla dotknout a odradit tě od komentování... Promiň. Máš samozřejmě pravdu a upřímně je pro mě asi antikoncepce i zbytečná, ale prostě jsem to zatím moc neřešila a veřejně se mi to probírat nechce. :-)
    Jinak kuskus nasladko mám moc ráda, určitě vyzkoušej. A do jogurtu s ředkvičkou (nebo okurkem) si strašně ráda namáčím kuřecí maso nebo ten seitan.

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem teda nezačala hubnout, protože jsem hubená, jak bych to řekla ''od přírody'', ale začala jsem posilovat a celkově jíst zdravěji, protože se pak prostě cítím líp :) a taky se těším až začnu v létě běhat, musím! :) povzbudivý článek! a chtěla jsem ti poděkovat za krásný komentář a pochvalu fotek, moc mě to potěšilo!! :)
    Young, wild and free

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A přesně to si myslím, že by mělo být cílem všech! :) Když někomu nabídnou nějakou zdravou věc, tak mi řekne, že to nechce, že nepotřebuje hubnout. Ale žít zdravě by neměla být nějaká povinnost silnějších lidí, tak by se měl snažit dle mého žít každý :) Ale, každý sám svého štěstí strůjce :) Jsem jen pokaždé ráda, když se najde někdo, kdo se pro něco takového rozhodl a vidí, že je to pro něj lepší, protože se prostě lépe cítí :) A to většinou psychicky i fyzicky :)

      Vymazat
  4. Moc hezky jsi to napsala :-) pro ty lidi by to mohlo být motivující s mohli zde najít důkaz,že s tím jde něco dělat

    OdpovědětVymazat
  5. Tak v první řadě Ti děkuji za komentář, který mě zas trošku namotivoval :)
    A taky musím říct, že před tebou smekám. Obdivuju lidi, kteří se kousnou, rozhodnou se změnit svůj život k lepšímu a kor když to takhle věřejně prezentujou, aby byli inspirací dalším :). Myslím, že jsi udělala velký kus práce

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc! :) Jsem ráda, že se mi povedlo trochu namotivovat! :) A tak krásný komentář, to se čte úplně samo! :)

      Vymazat
  6. Úžasný článek! Úplně paráda. Hned mám lepší náladu a hlavně větší chuť v tom pokračovat. Klobouk dolů před tímto super výkonem! Vypadáš skvěle! Obdivuji tě,vážně.

    A nespřátelíme blogy? (www.its-about-you.blog.cz) Já jdu mezitím ještě prozkoumat ten tvůj, protože mě hodně zajímá. A hodit si ho do záložek :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sakra, to mě neskutečně těší! Díky! :) A spřátelím moc ráda! :)

      Vymazat
  7. Přesně tak směsi jsou nejlepší!!!! :-) Ty nudle fakt zkus, jsou super!
    Navíc ti přeji hodně štěstí při zkouškách a zapisuji si tě do oblíbených blogů

    OdpovědětVymazat
  8. Jinak čokoládu už jsem taky napravila a dnes jsem si koupila hned 90% hořkou :-) A ty racio chlebíčky si dávám taky s něčím. Samotné je to celkem mučírna jíst se musím přiznat :D

    OdpovědětVymazat
  9. :) Krásnej pozitivní článek a nádherná změna v myšlení (sleduju tě už sakra dlouho, co?)
    .
    Já jsem nějaká začarovaná. Občas se vzdbudím přesně jako ty. Vím co. Dokážu to. Třeba půl roku. Dám dolu 10 kilo. A držím, někdy i přes rok. A pak se zase rozežeru...
    Taky musím všechno dojíst. Takže jsem dnes dojedla korpus z dortu, co mi zbyl. Ach jo... A zítra jsem si napakovala do školy ovocný knedlíky, aby měla babička radost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Joo, my už se sledujeme nějakej ten pátek :D

      Hele, já sama jsem v tomhle teprve 10 měsíců, takže kdo ví, jak se udržím, ale už to, že člověk přemýšlí jinak a že si třeba uvědomí co je a co není špatně a bere prostě co je pro tělo dobré a co není, tak není důležité, jestli si občas dá něco, jestli dojí korpus (joo, to dělám taky :D ), nebo si dá nějaké své oblíbené jídlo.
      Horší je, když to člověk dělá zcela běžně a ovocný knedlíky mu příjdou jako lehký jídlo, který se hodí zařadit 3x týdně k obědu, zbylé tři dny je vhodné si dát pořádný řízek a tunu bramborový kaše a završit to čokoládou.
      Já vím, že tvoje smýšlení jde správným směrem, doufám, že ty to víš taky a to je důležitý! :)
      Jinak moc díky! :)

      Vymazat
  10. Tohle je hrozně krásný a pravdivý článek. Vážně jsi holka, která to má v hlavě neskutečně dobře srovnané a na Tvůj blog se vracím vždy, když trochu tápu, zda to, co dělám, je správně. Hlavně v té fázi o sportu se vidím. V poslední době totiž přicházím na to, že domácí cvičení podle videí už mě netěší tolik jako dřív a trochu s tím bojuji. Jenže proč bych se měla trápit? Tak asi zkrátka teď v létě budu běhat, chodit pešky, jezdit na kole, bruslích a nebudu se stresovat :)
    Jsi skvělá a jen tak dál!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, děkuji, ty jsi úžasná! :))
      Ano, přesně tak, když tě to neba, tak prostě přesedlej :) Já teď taky trávím více času venku. Jedu se jen tak projet s kámoškou na tom kole třeba. Nemořím se nebo něco, prostě vím, že mám pohyb, baví mě to a jsem spokojená :) A tak by to mělo být. Jsem ráda, že se ničím netrápíš a víš, jak hledat! Hlavně užívej prázdniny! :)

      Vymazat